Srpen 2009

Stíny ze sna - část 1

12. srpna 2009 v 17:41 | Cherryll |  Výplody mé temné duše (povídky,...)
Nacházíme se v temném lese. Měsíční světlo sem proudí mezi větvemi stromů v úzkých nitkách. Na mítině osvícené měsícem stojí několik postav v černý dlouhých hábitech a vypadá to jakoby na někoho čekaly. Vzhledem jsou skoro jako lidé, mají dvě nohy na kterých nesou tělo, dvě ruce zakončené dlaněmi s pěti prsty, chodí po dvou zadních a také mají přibližně kulatou hlavu. Čím se liší jsou jejich dlouhé silné drápy, které mají na konci prstů, hustá černá srst, která je snad všude kromě obličeje, tam si totiž všimneme toho že na rozdíl od lidí má jejich pokožka popelavě šedou barvu. Ale na koho to čekají? Kousek opodál se potácí nějakej mladej cucák. A jde přímo k nim. Buďto si jich nevšiml nebo mu to bylo jedno. Byl totiž ožralej. Na nedaleké louce slavili s kamarádama čarodějnice a on to trochu přepísk, prvně myslel, že si dojde jen na záchod, ale nakonec si ve své opilecké euforii usmyslel, že se projde po lese. Nevěděl proč, ale přišlo mu, že ho ty Postavy na mýtině volají, slabým sla´doučkým hlasem, zarývajícím se do hlouby mozku ho vábí k sobě. A on poslouchá, jak hodný psík, jde rovnou k pánově noze.V měsíčním svitu viděl jejich bledé tváře temně černé oči a tlamy rozevřené v příšerném šklebu.
,,Kdo-kdo-kdo ste?? A c-c-co ode mě chcete??" vydal ze sebe stěží, už pološílený strachem, jako by si náhle uvědomil co se stalo.
,,K čemu ti bude to vědět, když už ti zbývá jen posledních pár minut na tomhle světě?" zasyčela jedna z Postav a zabořila mu svojí páchnoucí tlamu do krku. Někdo ji odstrčil. Byla to jedna z postav, taky chtěla ochutnat člověka. ,,Nechte toho vy nenažranci, víte že z něj má něco zbýt, naši vědci chtějí vzorek jeho tkáně a krve." řekla káravě jiná z postav. Odebraly teda vzorky a zbytek snědly.Po této bizarní hostině postavy vstaly a zmizely v temnotě lesa
Najednou vyskočila, všimla si, že tam David není. Rychle se ohlídla a viděla akorát jeho záda jak mizí mezi stromy. Příliš daleko.Jak se jí to jen mohlo stát, měla ho přece hlídat, nevěděla proč, ale cítila to-říkejte si tomu jak chcete, 6.smysl, intuice, předvídavost,...- cítila že mu hrozí nebezpečí a taky cítila že už je pozdě. Pozdě si všimla toho, že tam není. Rychle za ním vyběhla. Volala ho v lese, pak ho uviděla jak míří k mýtině plné Postav. Ještě jednou na něj zavolala, ale on se neotočil jako by ji neslyšel, musel být v transu nebo co. Mezitím došel na mýtinu. Byla od něj moc daleko, při jejich rozhovoru jí došlo, že mu už není pomoci je konec. Přesto se pak ještě přiblížila, že by zase rada vnitřního hlasu?, aby uviděla jak ty zrůdy vypadají. Měla řev a pláč a hysterii na krajíčku, ale věděla, že se nesmí prozradit a že musí vidět jak vypadají, protože je to důležité, je to životně nebo jestli chcete smrtelně důležité.

Ahoooooj všici!!

12. srpna 2009 v 17:06 | Cherryll |  Smeťák(Ostatní)
Tak se konečně po dlouhý době zase hlásím. Dosavadní běh prázdnin bych mohla shrnout jako suprový a peckový. První tyden sem byla na vodě, až na pár škrábanců, teda celý levý stehno sedřený, to bylo super. Pak už sem jen pracovala a kalila a pracovala a zase kalila, .... .
Taky pracuju na povídce a na úvaze, takže doufám že to bude aspoň k něčemu vypadat.

PS: BlackRose, díky za diplom ;)